Za okupace a během 2. Světové války (1940 -1945) nepřestal výcvik juda díky některým oddílům avšak svazový a klubový život byl v této době minimální.
Prvá skutečná poválečná soutěž, se uskutečnila v prosinci 1945 jako první skutečné Mistrovství Československa
Tento rok už se začíná trochu dotýkat i Jablonce. V tomto roce při náborové akci v Praze v Kotvě se přihlásil do sportovního studia na 2. měsíční kurs výuky jiu-jitsu Václav Vrkoč. Ke konci kursu mu jeden z pomáhajících cvičitelů poradil, má-li opravdu o tento sport zájem, nechť se přihlásí do oddílu ČAK (český atletický klub) Vinohrady, kde se tomuto sportu věnují. ČAK získalo v tomto roce cenu nejlepšího družstva.
O judo se zvyšuje zájem, zakládají se další oddíly. V roce 1948 se bylo zahájeno ustavování krajských odborů.
V roce 1951 se začíná pomalu vytrácet pojem jiu-jitsu a ve stále větší míře, se mezi lidi dostává pojem judo. V té době se zakládají nové oddíly všude tam, kde jen to bylo možné.
V tomto roce se do Jablonce nad Nisou stěhuje Václav Vrkoč. Zde se seznamuje se Zdeňkem Blažkem, které začíná spojovat stejný zájem o úpolový sport judo. V letech 1951 – 1952 dávají na základě svých zkušeností dohromady skupinu zájemců o tento sport. V letech 1952 – 1954 cvičí jako kroužek se zápasníky v Jablonecké sokolovně.
V roce 1954 se osamostatňují a zakládají s prvními nadšenci oddíl JUDA v Jablonci nad Nisou pod názvem Spartak Rýnovice.
V té době se trénovalo v „Hradku“ u Jabloneckého autobusového nádraží spolu s oddílem boxu, kde mělo judo velmi pěkné zázemí. V krátké době se rozšiřuje členská základna a po základním výcviku – získání 5. kyu, se tento oddíl zapojil i do oficiálních krajských a celostátních soutěží. Hned v prvém roce své činnosti měl oddíl několik krajských přeborníků. Z té doby jsou i vzpomínky, kdy oba zakládající členové Václav Vrkoč a Zdeněk Blažek „zaskakovali“ i v oddíle zápasníků, jak v řecko-římském, tak i ve volném stylu. Prováděli se výcviky sebeobrany, vystupovalo se při různých ukázkách, rostla členská základna. V té době se začal formovat kádr velmi dobrých závodníků.
Po převzetí budovy n.p. LIAZ, který tam zbudoval servisní školu však nastala mnoholetá kalvárie stěhování oddílu z místa na místo, která skutečně prověřila lásku judistů ke svému sportu, neboť každé stěhování znamenalo začínat znovu. Jaké to byli podmínky je zřejmé ze skutečnosti, že do roku 1964 jsme trénovali na 12 místech.
V roce 1964, byla zvolena do čela oddílu paní Margit Fenclová, které se podařilo s pochopením n.p. LIAZ zajistit místnosti v bývalém klubu plynárny v ulici za plynárnou. Konečně jsme měli zase svoji tělocvičnu, kde jsme se mohli denně scházet a trénovat. V té době začal velký výkonnostní vzestup a samozřejmě i nárůst členské základny. Muži bojují o postup do ligy, dorostenky vítězí na Velké ceně Prahy (neof. MR), jednotlivci vozí medaile z MR. Začínáme pořádat velké soutěže a jablonecká veřejnost má možnost poznat nejen přední judisty republiky ale i zahraniční borce. Jablonecké judo začalo mít zvuk nejen po stránce výkonnostní ale i i organizační. V tomto roce navazujeme kontakty se soudním NDR a to s krajem Frankfurt nad Odrou. Zde potom navazuje trvalé vztahy oddílem judo ve Fürstenwalde a toto sportovní přátelství trvá dodnes. Další navázání kontaktů bylo s Erfurtem a toto partnerství trvá také do dnešního dne.
autor : Dieter Brůžek